V pátek 21. 6. 2013 se konal druhý pokus o okružní cestu po brodských drobných sakrálních stavbách. Poprvé byla zima, pršelo, celkově bylo nevlídno. Akci jsem zrušila pro nepřízeň počasí a nedostatek účastníků. Druhý pokus vypadal, že skončí obdobně – tentokrát pro tropické horko, prostě počasí nevhodné pro jakékoliv popocházení, obzvláště po informaci meteorologů o třetím stupni zátěže a varování, aby se senioři zdržovali doma, hodně pili a pokud není nezbytně nutné, nevycházeli během dne z domovů.

Ale nejdříve přišly dvě zájemkyně – to jsem nejdelší trasu procházky včetně příměstských částí Uherského Brodu odpřednášela virtuálně včetně ukázky obrázků a fotografií. Dočkala jsem se i zpětné vazby ve formě osobních vzpomínek. Poté, co jsme se rozhodly v této výhni se neprocházet, přišli další zájemci. Tak jsme tedy vyrazili aspoň na krátký okruh. Přes Hradišťskou ulici - sochu sv. Jana Nepomuckého a naproti přes cestu u vstupu do parku kolem kapličky Andělů strážných. Navštívili jsme hřbitovní kapli na starém hřbitově a přešli k Lapači a morovému sloupu u jeho vchodu. Cestou zpět dolů Prakšickou ulicí jsme se zastavili u „Třech svatých,“ u Památníku padlým v I. světové válce na Náměstí Svobody a honem honem jsme spěchali zpět k Oblastní charitě – vypadalo to, že nás dostihne bouře nebo alespoň déšť. Končili jsme u pomníku Jana Amose Komenského před muzeem (i když to sakrální stavba opravdu není) a zamysleli se nad jeho slovy: „Nejsi jen ty členem lidské společnosti. Avšak kromě tebe jsou tu i jiní. Poněvadž jsi její částí, nedomnívej se, že jsi všechno. Buď ku prospěchu společnosti.“

A tak ostatní křížky, kříže a kapličky v našem městě a jeho okolí někdy obejděte už sami – bude to pěkná procházka po kulturním dědictví a odkazu našich předků. Každý kříž je postavený na základě nějaké pohnutky, rodinné tragédie a ztráty a už tím stojí za chvilinku zamyšlení a uvědomění si svého místa v běhu dějin města i osobního života…

 

 

Jana Hrdinová