Naše aktivity

Tříkrálová sbírka Charitní plesy Postní almužna Dobrovolnictví Charitní pěvecký sbor Naše poradna Napsali o nás Sociální legislativa Sv. Vincenc de Paul Probační a mediační služba Pomáháme na Haiti Naše členství

Kontakt

Oblastní charita Uherský Brod
Mariánské nám.13, 688 01 Uherský Brod
IČO: 48489336 - DIČ: CZ48489336
Číslo účtu: 1540093329/0800
Tel: 572 630 648 (sekretariát)
Fax: 572 631 128
reditel@uhbrod.charita.cz

Finančně nás podporují

Přeprava vozíčkářů

Spolupracujeme

Aktuality

Naše služby » Aktuality

Se seniory o plodech podzimu

05.11.2012Zobrazeno: 739xTiskPublikoval: Vít Kadlčík

Příroda se pomalu ukládá do svého každoročního spánku a my lidé v těchto týdnech rovněž asi nepřekypujeme svými aktivitami.

A tak nám zbývá už asi jenom si zavzpomínat na kvetoucí jarní sady a v současnosti se spíše poohlédnout po zvolna usínající krajině.

A kdo jiný nežli senioři dokáží ocenit její vegetační koloběh, spolu s plody, které nám příroda v tuto dobu konejšivě předkládá.

Chtěl jsem se tedy v první listopadový den s těmi dříve narozenými alespoň ústně podělit o zajímavostech z našich sadů a lesů, které jsou, a to bohužel i neprávem, nejednou lidským zrakem přehlížené.

Pěstované ovoce je už z větší části v našich sadech a zahradách sklizeno, někde byla úroda však tak veliká, že spousta ovoce zůstala v těchto místech na pospas přicházejícímu chladnému období.

Bude postupně hniličkovat, zasychat, a postupně opadávat.

Z toho, co přece jenom zbude na stromech, bude mít radost alespoň ptactvo, z toho co spadne, pak mnozí další tvorové, kteří tímto uvítají možnost svého potravního předzásobení před nastávající zimou.

Na přednášce jsem se pokusil v několika desítkách minut seznámit seniory s plody, které nejsou až tak příliš známé širší veřejnosti, a pokud přece jenom ano, tak ta o jejich detailnějších vlastnostech mnohdy neví.

V úvodu jsem se nechtěl zdržovat promluvou o šípcích , které jsou neocenitelným zdrojem vitaminu C a oranžového zbarveného beta karotenu, předstupně to vitaminu A.

Snad každý ví, že se šípky mají po utržení a rozdrcení přes noc nechat loužit, následně takto vzniklý roztok ohřívat pouze do vlažné teploty, přecedit ho, no a teprve pak se výsledný produkt dá nazývat vitaminovou bombou.

Začal jsem raději svůj proslov rovnou pojednáním o jeřabinách, které se svým využitím v naší kuchyni poněkud opomíjejí.

Jeřábů, coby běžných dřevin, je celá řada druhů, nejoblíbenější pro zpracování je jeřáb Moravský - sladkoplodý, jehož plody nacházejí uplatnění hlavně při tvorbě džemů a marmelád.

„No jo, ale jak rozpoznat jedlé jeřabiny od nejedlých,“ naznačil jsem obecenstvu možný problém.

Stačí si povšimnout třeba lístků jejich zpeřeně složených listů, u jedlého jeřábu jsou zoubkovité jenom v jejich horní polovině, u ostatních po celém obvodu. Komu tento rozpoznávací znak nestačí, ať se zakousne přímo do malviček jeřábu, a hned sezná, jak se věci mají.

Ne všem účastníkům besedy byly známy i jiné druhy jeřábů, například jeřáb muk, nebo méně častý druh jeřábu s neobyčejně ceněným dřevem, tedy jeřáb břek. Jeřáb oskeruše, chcete-li oskoruše, vyžadoval pak zasvěcenějšího výkladu.

Už jeho fotografie s pestře zbarvenými malvičkami na větvích všechny přítomné zaujala.

Plody toho jeřábu nejsou příliš velké, mají v průměru jenom kolem 3 cm a jsou kulovitého nebo vejčitého tvaru.

Nebylo možné se v následujících okamžicích v těchto souvislostech nezmínit i o pálence z oškeruší dělané.

Je to doslova „Božský“ nápoj, a to i v dnešní, částečně prohibiční době.

„Ano, ano, na Maršově je statný strom, v prostoru známého sesuvu, víme o tom místě“, ozvalo se odkudsi zezadu.

Naznačil jsem pro jistotu, že vzrostlé oskeruše jsou předmětem nemalého zájmu přírodovědců právě u nás, tedy na jihovýchodní Moravě, a vyžadují tedy patřičnou ochranu!

Ale to už jsem musel v přednášce přikročit k dalším, podle mě docela zajímavým dendrologickým exemplářům.

„Obrovským zdrojem vitaminů jsou oranžové bobule rakytníku, mají velké množství vitaminu C a betakarotenu,“vytáhl jsem svoje znalostní triumfové eso.

Vzápětí jsem si ale postěžoval, že se jeho plody obtížně pro všudypřítomné trny sbírají.

„Dejte je do mrazničky, a pak půjdou z větviček lehce setřepat!“ přivítal jsem radu z pléna.

No vida, co se člověk na přednášce nedozví!

U ostatních předkládaných dřevin, ať už ústně nebo obrazem, jsem už nebyl s jejich možným využitím tak nadšený, ale musel jsem naslouchají seniory ještě před jejich obědem s nimi seznámit.

Započala tedy řeč o běžnějších plodech našich lesů a hájů.

Ano, i plody žaludů a bukvic se dají pojídat, ale až po předcházejícím jejich pečlivém a několikanásobném vyluhování, což se kdysi ve válečných dobách asi běžně dělo.

U dalších plodů jsem už dokonce svým výkladem naznačoval nutnost opatrnosti s jejich sběrem a možným využitím.

Byť nás upoutají nejednou svým vzhledem, jedlé už nejsou, ba dokonce mohou být i jedovaté. Platí to třeba o jírovci maďalu, dětmi nazývaného kaštanem, jehož plody konzumuje ráda zvěř, člověku se k snědku rozhodně nedoporučují.

Rovněž nažek jasanu a zejména rozmanitých druhů javoru je všude jak naseto, nikoho však ani nenapadne jejich konzumace.

Spíš jejich dvounažky, známé to „vrtulky“ zalétávají do zahrad, kde klíčí, a pak se obtížně z těchto míst odstraňují.

„Jé, to jsou ty praskavé kuličky, co jsme je v mládí stiskávali,“ zaznělo přede mnou, když jsem vzal do rukou další ukázku plodů jedné z křovin. „Ano, jsou pěkné ty bílé křehké bobulky co držím, ale pozor, jsou již mírně jedovaté!“ Obrázek brslenu evropského, promítaného dataprojektorem, nikdo nepoznal, i když jsem vzhled jeho plodů přirovnal k tvářnosti kněžských čepiček.

I zde jsem musel upozornit na jeho nemalou jedovatost.

Ptačí zob naproti tomu identifikován po chvíli váhání byl, neboť vytváří často vytváří před našimi domy živé ploty, jeho plody jsou však lidskému jazyku rovněž zapovězeny. Nic na tom nemění skutečnost, že ptáci je bez problémů sezobávají.

A pak jsem uchopil do ruky větvičku tisu červeného s jasně červenými míšky.

„Co mám k těm červeným plodům říct,“ otázal jsem se hlasitě spíše sám sebe? „Ty jedovaté nejsou, ale to je taky jediné, co bych možná vzal do úst, jinak je tento strom ve všech svých částech smrtelně jedovatý a neradno si s ním cokoliv začínat“

Podle pověr nesmí člověk pod tisem usnout, jinak se dostane pod vliv zlých sil. To bych opravdu nerad, je jich v našem okolí až tak dost.

Marná byla moje následná snaha nechat kolovat větvičku tisu mezi přítomnými. Asi jsem posluchače svými slovy příliš vystrašil

„Proč na některých jedincích tyto míšky jsou a na jiných ne?“ optal jsem těch přede mnou, snažíce se vytušit otázku mně naslouchajících.

Rozhostilo se ticho! „Nebojte se, nejsme přece ve škole!“ snažil jsem se vyvolat diskuzi.

„Odpověď je, vážení, prostá.,“ ukojil jsem raději předpokládané očekávání sluchových ústrojů.naproti sedících.

„Jde o dvoudomé rostliny, prostě jeden jedinec je on, druhý je zase ona. Je to jako u člověka, nic divného, tak co…

Partner by měl být ale kvůli opylení a následnému oplození někde poblíž. Obdobně zase jako u lidí, nebo snad néé?“

Pak jsme se začali pro změnu bavit o kdouloních. Tyto druhy ovoce málokdo zná, ačkoliv nejsou zase až tak svým výskytem vzácné.

Kdoule se musí se ale nechat přezrát, jinak mohou být pro naše zuby velkou překážkou.

Kdosi v povzdálí místnosti zašveholil. „A nádherně voní!“

Pokývl jsem souhlasně hlavou…

Čas ale pokročil a já měl pocit, že bych měl závěr přednášky věnovat něčemu už pomalu předvánočnímu.

Nabízelo se mně slovní i obrazové srovnání mezi „koňskými“ kaštany a kaštanovníky

První z nich jsou vyhledávanými objekty na hraní mezi dětmi, nejednou jsem musel procházející školku navigovat k jejich nejbližšímu nalezišti. Je však třeba vědět, že k jídlu se plody těchto stromů, jinak vzhledově nesporně zajímavé, nehodí.

„Zato méně nám známý kaštanovník, to je, panečku, o něčem jiném,“ ukazoval jsem kurzorem myši na obrázek již rozevřeného plodu. Tepelně upravené nažky kaštanovníku jsou více jak žádané na našem stole.

„Ty opečené, to je opravdu pochutnáníčko!“

Svět seniorů je světem, ve kterém se člověk zamýšlí nejenom nad dobou svého mládí, ale také již bilancuje průběh celého svého života.

A příroda si počíná rovněž tak, opravdu!

Jaromír Slavíček

14.12.2015

Děkujeme

05.11.2014

OZNÁMENÍ PS BÁNOV

Pečovatelská služba Bánov v Domě s chráněnými byty poskytuje službu v nepřetržitém provozu. Kontakt: Gabriela Hamadová mob. 724 651 283, Michaela Kadlčíková mob. 724 651 325.

13.08.2013

POSKYTOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ

Ve snaze lépe zpřístupnit služby poskytované OCH UB je pro občany od 1.1.2011 ustanoven pravidelný čas, kdy se mohou přímo v budově OCH UB informovat u sociální pracovnice na potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Více informací naleznete zde.

13.05.2014

PŘÍMÁ POMOC RODINÁM S DĚTMI
Kontaktní osoba:

Ing. František Bílek, Ph.D.
tel.: 724 651 321
e-mail: frantisek.bilek@uhbrod.charita.cz

Vyřizování písemných žádostí.
zejména ve středu od 8:00 do 17:00 nebo po telefonické či písemné domluvě. Více informací o pomoci zde.

13.08.2013

VOLNÉ MÍSTO V DENNÍM STACIONÁŘI DOMOVINKA
Nabízíme denní pobyt v Denním stacionáři Domovinka v Uherském Brodě. Více info na tel: 572 631 388, 724 651 272 nebo emailu: domovinka@uhbrod.charita.cz.