Dne 11. 2. 2015 to byl přesně měsíc, kdy Charita naposled vezla stravu policistům, hasičům a záchranářům podílejícím na odstraňování škod a hlídání areálu po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

K prvnímu výbuchu došlo ve čtvrtek 16. října 2014. Ve 12:15 hod. jsme byli Hasičským záchranným sborem Zlínského kraje v souladu uzavřené Dohody o plánované pomoci na vyžádání telefonicky požádáni o zajištění stravy zasahujícím složkám integrovaného záchranného systému na 18. hodinu. Pár minut po 17. hodině naši 3 pracovníci vyjeli do Vrbětic s autem naloženým várnicemi, obsahujícími čerstvě uvařený guláš pro 170 osob, čaj a kávu. Jídlo příslušníkům IZS na místě vydávali do jednorázového plastového nádobí.

Pro další dny byly požadovány obědy vždy na 12 hodin i večeře na 20 nebo 22 hodin. Na dovozu večeří jsme se od 20. 10. domluvili s Charitou Slavičín. Počty požadovaných porcí vždy dopředu hlásilo koordinátorce operační středisko HZS Zlínského kraje.

Obědy jsme policistům, hasičům a záchranářům vozili nepřetržitě od 16. října 2014 do 11. ledna 2015, včetně víkendů a svátků. Ze začátku se jídlo vydávalo do jednorázového plastového nádobí v hasičských stanech, kam jsme kromě stravy, uvařené horké kávy a ochuceného čaje dodávali také balenou vodu, cukr, mléko do kávy a plastové kelímky. Nákup těchto surovin jsme vždy dělali odhadem dopředu. Pro případ, že dojde káva a čaj v námi zapůjčených ohřívacích várnicích s výpustí, jsme na místo pro jistotu dodali i rychlovarné konvice, nescafé a čaj v sáčcích. Hasiči tam měli elektrocentrálu, takže elektřina problém. Po měsíci působení v areálu se složkám IZS podařilo vyjednat zázemí v jedné z budov, takže i výdej a konzumace stravy začala mít nějakou „kulturu“ a bylo mimo jiné konečně kde mýt ihned po vydání stravy nádoby pro převoz.

 

Jak probíhal náš den

Rozvoz a výdej stravy vždy zajišťovali pracovníci Charity, kteří zrovna neměli službu na svém středisku. Rozpis výdejců stravy a případných náhradníků byl koordinátorkou připraven vždy zhruba na 1 týden dopředu a nutno dodat, že zájemců o tuto mimopracovní činnost bylo ze strany našich kolegů, jejich rodinných příslušníků a dobrovolníků opravdu víc než dost. Každý z pracovníků byl před prvním výjezdem seznámen s bezpečnostními pravidly, která bylo nutno dodržovat v areále, i s povinnostmi vyplývajícími z Dohody na vyžádání. Kuchaři na 10:45 hod. nachystali várnice s jídlem na rozvozovou rampu, výdejci stravy si je naložili do auta a okamžitě vyjížděli směrem do Vrbětic.

U závory ve vjezdu do areálu muničních skladů proběhla kromě nezbytné identifikace také diskuze nad tím, co dobrého vezeme a pak na místě k tomu určeném nám policisti nebo hasiči pomohli várnice a nádobí z auta vyložit. Pak už se jen štosovali do zástupu. Než byli všichni nasyceni, stihli naši pracovníci trochu poklidit kuchyň i jídelnu. Před odjezdem z areálu, jsme navnadili velitele zásahu i službu konající příslušníky u závory na jídlo pro další den. Na Charitě v Uherském Brodě jsme pak prázdné nádoby vyložili v kuchyni, uklidili auto, doplnili do auta zásoby jednorázového nádobí, surovin, úklidových prostředků na další dny, případně něco dokoupili.

 

Co se vařilo

Kromě zmiňovaného guláše to byla i jiná klasika: řízek s bramborem, čočka s klobásou a chlebem (mimochodem ta vždy byla terčem vtípků od pyrotechniků, že opět jsou na obzoru neřízené výbuchy), svíčková na smetaně s knedlíkem, špagety s masovou směsí sypané sýrem, sekaná se zelím a knedlíkem, rizoto atd. Prostě obědy, které se vařily i pro naše strávníky v Uherském Brodě. A porce „chlapské“. Vždyť teplé jídlo bylo mnohdy to jediné, co jim při jejich službách v často propršeném, zasněženém i mrazivém počasí na chvíli zlepšilo náladu.

 

Mikuláš a vánoce ve Vrběticích

Na Mikuláše jsme příslušníkům složek IZS trochu zpestřili oběd. Ten den vezly stravu dvě naše kolegyně, ženy, a už z Uherského Brodu vyjížděly s andělskými křídly na zádech. Čerta ani Mikuláše s sebou sice neměly, přesto si od policistů, pyrotechniků a hasičů vyposlechly nějakou tu básničku. Naše charitní anděly nepohoršila ani říkanka „Hody, hody, doprovody“, která se obvykle váže k jiným svátkům. Pro chlapy naše kulturní vložka bylo překvapením, ale myslíme si, že drobné odreagování, odbočení myšlenkami aspoň na pár minut od jejich nezáviděníhodné služby v areálu, byla pro ně povzbuzující.

Pracovníci Charity Uherský Brod se snažili vytvořit i trochu vánoční atmosféru. Na Štědrý den jsme do Vrbětic dovezli kromě jídla a tekutin také stylově ozdobený vánoční stromeček, pro všechny sloužící toho dne jsme měli vyrobené vánoční přání a také drobný dáreček. Pro navození svátečního obědu jsme pak při vydávání stravy pustili aspoň z mobilu koledy a zpívali.

 

Další pomoc Charity

Za zmínku určitě stojí i skutečnost, že jsme (třebas jen okrajově) pomáhali i při evakuaci obcí Lipová a Haluzice na začátku prosince, kdy došlo k výbuchu druhého skladu. Po telefonické aktivaci od psycholožky HZS Zlínského kraje se do této akce mohlo do hodiny zapojit zhruba 18 pracovníků Charit z Uherského Brodu, Slavičína, Luhačovic a Valašských Klobouk. Našich kapacit nakonec využito nebylo, ale aspoň po telefonu jsme zajišťovali nouzové ubytování pro zdravotně postižené občany obou vesnic.

 

Labutí píseň

Na závěr našeho působení v rámci Dohody o plánované pomoci na vyžádání pro složky IZS ve Vrběticích naši kuchaři konečně vyslyšeli koordinátorkou tlumočená přání příslušníků z Vrbětic a uvařili „nechlapské“ jídlo – buchtičky se šodó. Byla to sladká tečka za naší pomocí na vyžádání ze strany IZS…

Za celé tři měsíce jsme směrem ke stravě ani jiné spolupráci neslyšeli jedinou výtku. Právě naopak. Nejen že jsme vždy dovezli vskutku chutné jídlo a poslouchali uchu lahodící chvály na naše kuchaře, ale vždy jsme i pružně reagovali na neplánovaná navýšení počtu porcí, změnu času dodání stravy či zapůjčení materiálu. Jedna z nejhezčích reakcí jednoho z policistů byla: „Jestli poskytujete tak kvalitní i zdravotní a sociální služby, jak výborné je jídlo z vaší kuchyně a milí lidé, kteří je vydávají, tak bych chtěl být jednou vaším klientem“.

 

                                                                                                                         

Mgr. Jitka Chvílová

koordinátorka pro mimořádné události