Památka zesnulých a síla modlitby

Vždy, když si mně babičky z charitních domů postěžují, že už tady na světě nejsou k ničemu, pozastavím se nad jejich výrokem. Možná se tak mohou cítit v naší uspěchané civilizaci zaměřené na krásu, výkon a zdraví. Mou odpovědí pro ně je ujištění, že i senioři mají své nezastupitelné místo na světě. Blížila se zrovna slavnost Všech svatých a Památka zesnulých a právě v této době, v době ztišení a vzpomínek na naše blízké, si člověk uvědomí tichou, neviditelnou, ale ohromnou sílu modliteb „našich babiček“. „Práci“, která není vidět, ale bez které bychom se neobešli.
V dnešní modlitbě litanií za zemřelé a za duše v očistci jsme mohli vynahradit náš „dluh“, který vůči našim blízkým zemřelým máme. Kolikrát jsme jim chtěli říct „Mám Tě rád“, ale už jsme to nestačili...
Na všechny naše zemřelé obyvatele charitních domů jsme vzpomněli při mších svatých, které byly odslouženy v tomto dušičkovém čase.
Michaela Slivová,
aktivizační pracovnice